en-Kopřiva - zlý pán nebo dobrý sluha?

Říkal jsem minule něco o plevelu? Tak teď jsme u toho. Máme na Zemi (stačí se podívat jen po ČR) spoustu rozmanitých druhů rostlin. Pokud rostlina roste někde proti vůli pěstitele, označíme ji za plevel, ale jinde a jindy může být žádoucí! Kopřivy patří podle mě k "užitečným plevelům" - pomáhají našemu zdraví, léčí fyzické obtíže a v podobě výluhu mají blahodárný vliv i na rostliny.

Kopřiva je všude. V lesích i zahradách, v příkopech, od nížin až po horské oblasti. Tam všude najdeme vytrvalou kopřivu dvoudomou. Každý ví, že "pálí" a údajně je dobrá na revma. Ale! Kopřivy jsou taky bohaté na vitaminy C1, B2
a B6 a mnohé minerály, důležitým prvkem je obsažený chlorofyl, působící protizánětlivě.

Co s ní? První se podívejme na zahrádku. Kvašený výluh neboli jícha je organické, přírodní tekuté hnojivo, jehož účinek bude rychlejší, nežli u kompostu a hnoje. V biodynamice se připravuje z kopřiv, které se nechají rok odpočívat zakopané pod zemí. Kromě základních prvků obsahuje jícha i minerály, stopové prvky a látky posilující obranyschopnost rostlin - například dusík, fosfor a draslík. Kvašené rostlinné výluhy jsou také bohaté na zinek, železo a látky podporující růst. Příznivě ovlivňují taky obranyschopnost rostlin proti chorobám. Mladé kopřivy, které nyní bujně rostou, jsou plné síly a pro výrobu hnojiva nejvhodnější. V každém případě je třeba je poséct a nechat zkvasit dříve, nežli začnou tvořit květy a semena (cca od půlky května do konce měsíce), protože pak byste s hnojivem vlili na záhon i semena - a to nechceme, pak už by to byl zase ten nechtěný plevel.

Příprava výluhu:

• Lehce zavadlé kopřivy nasekejte a vložte do nekovové otevřené nádoby
  pzn.: podle biodynamiky mají větší sílu kopřivy, které svážeme do svazku, zakopeme do země a za rok ve stejnou dobu vykopeme a teprve potom použijeme na jíchu

• Nádobu rostlinami naplníme ze tří čtvrtin a poté zalijte dešťovou vodou.

• V následujících dvou až čtyřech týdnech bude výluh kvasit, můžete jej občas promíchat. Poté, co přestane pěnit a získá tmavou barvu a typický zápach kompostu, je připravený k použití. Nádobu je nejlepší mít proto venku!

• Rostliny se z velké části rozpustí a zbytek klesne ke dnu - bude se hodit opět jako mulč plný živin.

• V plastové nádobě necháme zkvasit kopřivu s přesličkou (jednu třetinu bylin, poté dolijeme dešťovou vodou) po dobu cca 24 hod.

• Koncentrát zbavíme hmotných částic a 15 min. povaříme.

• Necháme odpočinout nejlépe půl dne a tento koncentrát ředíme v poměru 1:20.

Jak dostat živiny z kopřiv i do sebe, když je to taková bomba pro rostliny? Nebo jak je dnes populární pojem - superpotravina? Nejen jako prevence ale i jako doplněk stravy či léčba může posloužit kopřiva ve formě čaje, tinktury nebo ji můžete přidávat do salátů a špenátu. Určitě doporučuju první pořádné opláchnout od chloupků pokud zpracováváte čerstvou. Na čaj se dá ale využít jak čerstvá, tak sušená.

I když už se teď nesmí moc říkat, jaký doplněk co "léčí", u kopřivy se ví, že je dobrá na vysoký krevní tlak, záněty močových cest (čaj je obecně močopudný a tak pomáhá odplavovat nežádoucí bakterie) a zabraňuje vzniku ledvinových kamenů. Dívkám v pubertě se doporučuje proti chudokrevnosti a na doplnění železa a pro ty vyzrálejší ženy i jako pomoc při PMS (to jsem nezkoušel, Anička ale kývá hlavou, že jo). Kopřivy mají také antialergenní účinky, pomáhají při cukrovce a je toho ještě spousta.

A bonus - kopřivové víno! Nasekané lístečky se nechají 1-2 týdny v temnu louhovat v červeném víně a na co jiného může být tento lék než na chudokrevnost? Ale stačí po panáčku!

Kopřiva je teda lehce dostupný kvalitní zdroj vitamínů a minerálů jak pro nás, tak pro naše vinohrady či zahrádky. Dávejme proto naším rostlinám i sobě jen to co je dobré. Sebe taky lehkomyslně nekrmíme různými jedy. Kolem nás doslova roste vše, co potřebujeme.