en-Zelené meziřadí

V posledním článku Vojta mluvil o tom, že osazujeme meziřadí. Já bych se teď podívala blíž na benefity našeho "plevelu" ve vinohradě. Do vinohradu kupujeme ozeleňovací směs bylin greenmix z biocontu. Osivo je tvořeno semeny vičence (až 35%), jetelů (až 18%), lničky (8%), pohanky (7%), slézu, svazenky, hořčice, kostřav, čičorky, mrkve, jitrocele, úročníku, štírovníku a tolice.

K jejich funkci - voda, dusík, pyl a biomasa - vám dneska řeknu já něco víc. Dohromady a obecně celé zelené osetí má funkci především ochrannou. Zabraňuje přílišnému odparu vody - především kostřava ovčí a kostřava červená. K zasakování vody při větších deštích naopak napomáhá bohatý kořenový systém vičence (a další z čeledí bobovitých). Myslím, že obrázek vyschlých polí, ze kterých se valí voda při bouřce známe všichni. Někdo by mohl namítnout, že osetí vodu naopak bere, ale jedná se především o byliny malého vzrůstu, které ve velké ploše vytvářejí v meziřadí stín a zadržují vlhkost, a proto je úbytek vody malý. Pro novou výsadbu vinohradu se doporučuje s osetím začít raději až třetí rok. Výška vzrůstu cca 60 cm, vlhkost a stín napomáhá regulaci teploty ve vinohradě. V takovém prostředí se samozřejmě lépe daří žížalám, které půdu kypří a dostávají tak do půdy tolik potřebný kyslík. Půda zůstává okysličená i z toho důvodu, že nepoužíváme těžkou techniku. Až jednou ten traktor bude, budeme jezdit jen v řádcích zatravněných. "Životnost" osetí je cca 6 let, pak myslím bude na místě vyměnit zarostlé řádky za zatravněné a naopak.

Dalším důvodem osívání meziřadí je určitě hospodaření s dusíkem. Dusík je totiž podstatnou součástí (kromě uhlíku, vodíku a kyslíku) chlorofylu! A moudří už tuší, že bez něj by rostliny nebyly zelené, ale hlavně by nebyly schopné fotosyntézy. Z greenmixu pomáhá vyvazovat dusík ze vzduchu nejlépe jetel a další rostliny z čeledi bobovitých (tolice, vičenec, úročník a vůbec vlastně polovina směsi). Díky dusíku a fotosyntéze jsou pak rostliny schopny přetvářet sluneční energii k syntéze sacharidů z CO2 a vody. Bobovité rostliny totiž hostí na svých kořenech tzv. hlízkové bakterie, které jsou právě zodpovědné za syntézu dusíku (H. H. Zahran). Nedostatek dusíku ve vinohradě by měl podstatný vliv na průběh fermentace a kvalitu vína. Nadbytek dusíku naopak může rostliny "přebudit" k růstu a prodlužovat vegetační stav tak, že dále porostou samotné keře na úkor plodů. Skvělý článek o roli dusíku v rostlinách najdete doporučuju tady.

V příspěvku o šalvěji jsme psali i o alelopatickému efektu rostlin (ovlivňování jednoho organismu druhým jednosměrně) a efektu kořenových exudátů (látek uvolňujících se z povrchu kořenů). Ať to máme pěkně od začátku - tohle všechno se děje v oblasti zvané rhizosféra - nejbližší okolí kořenů rostlin, včetně půdy, která je jimi prostoupena a ovlivněna. Abych nezabíhala do podrobností, z naší ozeleňovací směsi má asi největší vliv ve formě kořenových exudátů čičorka, sléz a lnička. Řadí se mezi tzv. energetické byliny, což jsou rostliny záměrně vysévané pro produkci energie. Součástí kořenových exudátů jsou také cukry, které prostředí půdy ovlivňují nepřímo. Poskytují totiž zdroj uhlíku a energie pro mikroorganizmy obývající povrch kořene i přilehlou půdu. (obsáhlá rešerše Rostlinné exudáty)

Dalším důvodem ozeleňování je zachování biodiverzity a hodnotné biomasy. To, že - monokultury jsou zlo, slyšíme ze všech stran už několik let. Nejenže tím značně omezujeme biodiverzitu, ale také doslova ždímáme půdu, co to jde. Každá rostlina čerpá z půdy jiné živiny a ostatní ji zase dává (ať už za svého růstu, nebo po uvadnutí). Pak je nutné samozřejmě živiny dodávat externě - hnojit. Bez takového "zásahu" by šla kvalita hroznů i vína rychle dolů. My nepoužíváme komerční hnojiva a vystačíme si právě s greenmixem. Vysazením rozmanitých druhů bylin zvyšujeme podíl a kvalitu biomasy a živin ve vinohradě. Čím rozmanitější v daném místě, chcete-li terroiru je, tím kvalitnější je výživou pro vinnou révu. Proto se snažíme ve vinohradě zajistit biodiverzitu rostlinných druhů a tím i rozmanitost živočichů. Díky tomu zabráníme i situaci, kdy by se nám na keřích nebo hroznech "cokoliv" přemnožilo.

Zelené a hlavně bílo-žluto-fialové meziřadí v kombinaci s hmyzími domečky, které jsme vytvořili na jaře zajišťují také příznivé podmínky pro opylující hmyz. Kromě květů jetelů je ze směsi nejvýznamnější potravou pro včely a čmeláky hořčice bílá, jitrocel kopinatý a svazenka vratičolistá. Tyto rostliny jsou medonosné a jejich květy obsahují velké množství nektaru. Bílé květy pohanky a mrkve zase vytvářejí útočiště přirozeným nepřátelům housenek, kterým chutná vinná réva. Ty mají v oblibě úkryty mezi bobulkami hroznů, kde často i umírají a zvyšují náchylnost hroznů k plísni a hnilobě (botrytida). Proto, když zajistíme biodiverzitu hmyzu ve vinohradě, snižujeme tím rizika výskytu plísní hroznů. (L.A. Berndt)

Benefitů zeleného meziřadí je jak vidíte spousta. Nevýhodou je snad jen to, že když se chodí zastrkovat a ožínat po dešti, jste celí mokří od vysoké trávy. 

Anička