Frankovka z Bořetic: ve vinohradě i ve skleničce

Frankovka z Bořetic, z Modrých hor, je typicky šťavnaté červené víno s charakterem peckového ovoce, kořenitostí a plnější tříslovinou, které stojí na dobré práci ve vinohradě a trpělivém zrání. U nás ji děláme v bio režimu a s minimálními zásahy tak, aby byla čitelná odrůda i místo. Terroir, pitelnost a struktura. Pokud chcete poznat dobrou frankovku, hledejte vyváženost mezi ovocem, kyselinou a tříslovinou, délku v dochuti a pocit, že vás láká k dalšímu doušku.

Proč právě Frankovka v Modrých horách

Frankovka je pro Modré hory typická odrůda. Naprosto jednoznačně umí přenést to, co se děje venku: ročník, půdu, práci ve vinohradě i to, jestli vinař spěchá, nebo dává vínu čas. V Bořeticích má Frankovka často krásnou kombinaci šťavnatosti a pevnějšího těla. Když je udělaná dobře, není to těžkopádné a nudné červené, ale víno, co má energii, kyselinu a charakter.

A teď pojďme krok po kroku: co všechno se musí stát, aby z hroznů vznikla frankovka, kterou si otevřete doma nebo v restauraci.

​​A mimochodem: od letošního roku se Frankovka slaví i oficiálně – 12. února je vyhlášený jako Mezinárodní den Frankovky, spojený s iniciativou z Modrých hor.

1) Všechno začíná ve vinohradě (a v hlavě)

Tam to všechno začíná. Řešíme, aby byly hrozny zdravé, vyzrálé a v rovnováze. Frankovka totiž umí být krásná, ale taky umí být tvrdá, zelená nebo řídká – a to se většinou nerozhodne až ve sklepě, ale venku. Základ dáváme vínu už při řezu révy v zimě.

Bio přístup (a obecně práce s živou vinicí) pro nás znamená mimo jiné to, že se snažíme udržet vinohrady vitální a funkční dlouhodobě. Hlídáme olistění, vzdušnost keřů, práci s biodiverzitou, výnos a hlavně zralost. Frankovka potřebuje čas – a potřebuje, aby dozrály nejen cukry, ale i slupky a třapiny. Když se to podcení, bude to cítit. Když se to trefí, máme základ pro víno, které zraje do krásy.

2) Sklizeň: moment, kdy se rozhoduje o stylu

Vinobraní chce ten správný čas. Je to rozhodnutí, jakou frankovku chceš mít ve skleničce. Dřívější sběr často znamená víc svěžesti a kyseliny, pozdější zas víc zralosti, plnosti a alkoholu. Každý ročník je jiný a my se snažíme trefit bod, kdy je Frankovka vyzrálá, ale pořád živá.

V tu chvíli se už v hlavě skládá styl: chceme frankovku, která bude šťavnatá, pitelná a bude fungovat i v gastru. 

3) Odstopkovat, nebo ne? 

Tohle je jedna z věcí, které lidé moc nevidí, ale vinaři řeší. Stopky (třapiny) umí přinést strukturu a kořenitost, ale pokud nejsou dobře vyzrálé, umí přinést i zelenost. A ta není zrovna žádoucí. Takže se vždycky rozhodujeme podle ročníku, zralosti a toho, co chceme ve výsledku. Například rok 2024 nám dal vyzrálé třapiny a tak bylo 100% hroznů na třapinách během fermentace.

Frankovka je citlivá na to, jak s ní zacházíte. Někdy jí prospěje víc jemnosti, někdy naopak trochu hranic.

4) Kvašení a macerace: slupky dělají barvu, tříslovinu i charakter

U červeného vína se kouzlo děje při kontaktu moštu se slupkami. Tam se bere barva, aromatika i tříslovina. Délka macerace a způsob práce s matolinovým kloboukem ovlivní, jestli bude frankovka spíš jemnější a ovocná, nebo pevnější a strukturovanější.

Macerace na slupkách je v případě naší frankovky standardně okolo 30 dnů. S Vojtou se snažíme, aby extrakce nebyla na sílu. Frankovka má mít energii. Tříslovina má být přítomná, ale nemá vás vytrestat.

5) Zrání: dubové sudy a čas

Frankovka je odrůda, která umí zrát. Někdy se otevře hned, ale často je nejzajímavější po letech, až si všechno sedne. Zrání je pro nás hlavně o trpělivosti. O tom, že vínu dáš prostor, aby se uklidnilo. Aby tzv. dozrálo. 

Frankovce sluší dřevo, ale nechceme, aby ji přebilo. Chceme, aby jí pomohlo: zjemnit hrany, dát víc hloubky a tolik potřebný čas a kontakt s kyslíkem. U sudů se často mluví o mikrooxidaci a taky zde probíhá sekundární fermentace.

6) Lahvová zralost

Ze sudů, u nás běžně po dvou letech, putuje víno do lahve s přírodním korkem. Teď potřebuje ještě čas v láhvi. Mluvíme o tzv. lahvové zralosti – víno je ustálené a ready to drink. My necháváme vína v lahvích půl roku až rok, než jdou do prodeje. Volbou korku taky určujeme jejich archivační potenciál. Typicky 5-10 let.

Jak poznat dobrou frankovku

Dobrá frankovka není jen tmavá a silná. Dobrá frankovka je vyvážená a harmonická. Poznáte ji podle toho, že:

• má šťavnaté ovoce (často třešně, višně, peckové tóny), ale nemusí být marmeládová

• má kyselinu, která drží tvar

• má tříslovinu, která je pevná, ale pitelná (ne vysušující)

• má delší dochuť

• a hlavně: láká k dalšímu napití

Frankovka 2023: jaký styl děláme my

My chceme frankovku, která je živá, čistá, pitelná a zároveň má strukturu, aby obstála u jídla i ve sklepě. Frankovka 2023 je z tratě Išperky a má šťavnatý, energický projev s tóny červených třešní, brusinek a jemnou kořenitostí.

Vinohrad leží na sprašových půdách s vyšším podílem vápence a jílu, které vínu dávají pevnější strukturu, mineralitu a vyváženost i v sušších ročnících. Teplé podnebí Velkopavlovické oblasti podporuje plnou zralost hroznů, ale zároveň pomáhá zachovat svěžest a charakter místa.

Chcete frankovku ochutnat přímo tam, kde vzniká?

Pokud chcete ochutnat nejen Frankovku z Modrých Hor, přijeďte na degustaci.

Zajímá vás k frankovce něco víc? Napište na e-mail nebo klidně na naše sociální sítě.